Kůrovec neboli lýkožrout představuje velmi vážný problém po celém světě. V posledních letech se však po střední Evropě rozmnožil do takového stádia, že byla vyhlášena kůrovcová kalamita. Co je vlastně kůrovec zač, jak ohrožuje stromy a celé lesy a jak se ho zbavit?
Co je kůrovec
Kůrovec (lat. Scolytinae, Ipinae) je malý drobný brouk o velikosti 1 – 9 mm. Má válcovitý nebo oválný tvar těla a je zbarven do hnědé až černé barvy. Patří do podčeledi brouků z čeledi nosatcovitých. Jedná se o škůdce, který napadá zejména stromy, listy, větve, ovoce, ale smlsne si také na semenech, bylinkách, kapradinách a jiných rostlinách.
Vývoj kůrovce se datuje někde kolem druhohor a v současnosti se svými zhruba 6 000 druhy patří mezi nejrozmanitější skupinu hmyzu. Je to kosmopolitní hmyz, takže se vyskytuje po celém světě.
Lýkožrout smrkový a severský
V lesním hospodářství České republiky je nejrozšířenější druh zvaný lýkožrout smrkový (Ips typographus). Pokud se přemnoží, což se v současnosti děje, je schopen způsobit neuvěřitelné škody. V posledních letech však představuje vážný problém také lýkožrout severský (Ips duplicatus), který se do Česka dostal ze Sibiře. Je více odolný a na většinu hubících přípravků nereaguje. Navíc je složitější najít dřeviny, které napadl.
Další významné druhy kůrovce
Mezi další nejznámější druhy kůrovce patří například lýkožrout borový (Ips sexdentatus), lýkožrout jedlový (Pityokteines curvidens), lýkožrout modřínový (Ips cembrae), dřevokaz čárkovaný (Trypodendron lineatum), bělokaz švestkový (Scolytus mali) a drtník ovocný (Xyleborus dispar).
Vývojový cyklus lýkožrouta
Lýkožrout smrkový zimuje pod kůrou stromu a lýkožrout severský v hrabance. Jakmile na jaře dosáhnou teploty zhruba 15 °C, začne být aktivní. Při teplotách nad 20 °C začnou kůrovci vylétat ze svých hnízd a rojit se. V tomto vývojovém cyklu lýkožrouta se s ním můžete setkat na vlastní oči. Začnou napadat suchem stresované stromy, které nedokáží produkovat dostatek obranných látek (pryskyřici a další). Jakmile se sameček dostane na strom, začne budovat vstupní otvor, kde se později bude rozmnožovat a vytvářet novou generaci. Zanechává za sebou stopy v podobě vyházených pilinek.
V dalším stádiu vývojového cyklu kůrovce dochází k vyhlodání komůrky pro páření se samičkou. To samečkovy trvá zhruba dva až čtyři dny. Jakmile má hotovou snubní komůrku, usídlí se a začne z hnízda produkovat agregační feromony, kterými láká samičky k páření. Feromony slouží zároveň jako lákadlo ostatních samečků k hromadnému náletu na oslabený strom.
Jakmile sameček získá svou samičku, případně více samiček, spáří se. Samička se po spáření pustí do budování mateční chodbičky, do které naklade vajíčka. Jedna samička snese přibližně 20 – 100 vajíček.
Když se larvičky vylíhnou, ihned se začnou živit lýkem stromu a budovat další chodbičky. Doba žíru (výkrmu) larvy lýkožrouta se pohybuje od 6 do 30 dnů. Jakmile je dostatečně vykrmená, vyhlodá larvička na konci chodbičky kukelní kolébku. V kukelní kolébce se larva usídlí a zakuklí na dobu 6 až 17 dnů. To uplynutí této doby se vylíhne brouk, který dospívá zhruba 20 dnů. Začne žrát zbytek lýka, který zůstal v okolí chodbiček. Pokud mu dojde potrava, vyleze ven a přelétna na jiný strom.
Jakmile je lýkožrout dospělí, celý vývojový cyklus se opakuje. Od rojení do dalšího rojení uběhne v optimálních klimatických podmínkách zhruba 7-10 týdnů. Jeden strom může být napaden i 200 tisíci jedinci. Když se v období podzimu sníží teplota vzduchu, zaleze lýkožrout pod kůru stromu nebo do hrabanky a zahájí přezimování. Je schopný přežít i velmi nízké teploty.
Jak kůrovec ohrožuje stromy
Některé druhy kůrovce jsou agresivní a napadají stromy, které postupem času úplně zahubí. Živí se totiž lýkem a dřevem stromu. Napadený strom se proti kůrovci brání produkováním látek, jako je pryskyřice (smůla), terpenoidy a fenolické sloučeniny. Kůrovec se tomuto obrannému systému stromu snaží odolat a v mnohých případech, zejména při přemnožení, nakonec vyhraje a strom oslabí. Naočkuje ho totiž dřevokaznými houbami.
Obrovský problém ale začal představovat také lýkožrout severský, který je více odolný vůči nízkým teplotám a zimuje odlišně od lýkožrouta smrkového. Lýkožrout smrkový zimuje pod kůrou, kdežto ten severský zimuje v hrabance. Během zimního kácení stromů, které by mělo redukovat jeho výskyt, je hubení neúčinné, protože poslední populace už v napadených stromech není. Navíc za sebou nenechává téměř žádné stopy, takže je velmi složité ho vypátrat. Mendelova univerzita v Brně dokonce zjistila, že lýkožrout severský na mnoha kalamitních místech České republiky vytlačuje lýkožrouta smrkového, což představuje ještě větší ztížení už tak velmi vážného stavu.
Proč klimatické změny nahrávají kůrovcům?
Posledních asi 10 let naměřil ČHMÚ nejteplejší roky v historii měření. Je méně dešťových dnů, mnohem více extrémních bouřek a náhlých přívalových dešťů. V důsledku toho je větší sucho, čímž dochází k tzv. stresu lesních dřevin. Stromy jsou tak méně vitální a mají méně imunity proti škůdcům. Dlouhotrvající sucha zrychlují rozmnožování kůrovce a proto dochází k navýšení počtu generací. Nejvíce náchylný je smrk ztepilý, který představuje v České republice hlavní hospodářskou dřevinu.
Za normálních okolností by se kůrovec dal vyhubit standardní konvenční cestou, tzn. za použití plastových feromonových lapačů, stromových lapáků, insekticidními přípravky či sítěmi, které zakryjí napadené spadlé stromy. Protože jsou ale stromy v důsledku sucha chronicky oslabené, nedokáží si s kůrovcem poradit vlastní cestou.
Mapa výskytu kůrovce v ČR
Kvůli kůrovcové kalamitě vznikla speciální mapa výskytu lýkožrouta. Monitoruje a sdílí informace o průběhu rojení a výskytu některých druhů lýkožroutů, ale například také chroustů.
Mohlo by vás zajímat: Podívejte se na interaktivní mapu výskytu kůrovce v České republice – Kurovcoveinfo.cz.
Jak se zbavit kůrovce?
Snad každý odborník na lesnictví vám řekne, že boj s kůrovcem je velmi složitý. Nikdy ho však nesmíte vzdát! Existuje několik doporučení, které když budete dodržovat, pomohou vám čelit kůrovcové kalamitě.
- Vemte kůrovcům potravu
- Identifikujte napadené stromy
- Vytěžte nejdříve napadené dřevo
- Kombinujte mechanickou a chemickou asanaci
- Odstraňujte kůrovce i na skládce
- Odkliďte napadené dříví z lesa
- Odchytávejte kůrovce na počátku rojení
- Chraňte živé stromy
- Hlídejte si teploty
- Vyhledejte odbornou pomoc
1. Vemte kůrovcům potravu
Pokud dojde k živelné kalamitě vlivem bouře nebo silného větru, která způsobí zlomené a vyvrácené stromy, hodí se k odchytu kůrovců před jarním rojením. Nedopusťte, aby polomy stromů zůstaly v lese. Odstraňte toto dříví z lesa co nejdříve, vždy před rojením kůrovce – zhruba od poloviny dubna do poloviny května. Čím dříve, tím lépe. Tyto stromy je důležité také asanovat. Za žádných okolností nesmí dojít k vyrojení nové generace kůrovce z již napadeného dříví.
2. Identifikujte napadené stromy
Aby obrana proti kůrovci byla co nejúčinnější, je extrémně důležité včas odhalit všechny napadené stromy. Hledání provádějte pomocí drtinek přímo na porostech, které se nacházejí v okolí původního výskytu. Postupně hledejte kůrovce také uvnitř stromů, a to zejména tehdy, když nejsou napadené na porostní stěně. Nejvíce podezřelé jsou vždy stromy, které neraší a opadává jim jehličí. Podobné znaky napadení kůrovcem se mohou projevit zejména při vysokých teplotách okolo 30 °C a v oblastech, kde se vyskytuje lýkožrout severský.
Podívejte se na video Ing. Ladislava Půlpána, který vysvětluje, jak hledat kůrovce ve smrkovém lese.
3. Vytěžte nejdříve napadené dřevo
Ve válce proti kůrovcům je důležitá také včasná asanace napadených stromů. Nebojte se použít všechny dostupné možnosti. Vykácení stromů zamezí nebo alespoň sníží napadení dalších stromů. Nezapomeňte, že asanace neznamená jen pokácet a odvést jinam. To problém nevyřeší, protože kůrovec přelítne zpět do nejbližšího lesa.
Možnosti asanace stromů:
- ruční odkorňování,
- moto-manuální metoda,
- strojní odkorňování harvestorem,
- štěpkování,
- chemická asanace,
- používání insekticidních sítí,
- ochrana skládek technologií MERCATA,
- fumigace plynem EDN.
Tip: Příklady asanačních metod stromů napadených kůrovcem detailně
4. Kombinujte mechanickou a chemickou asanaci
Kombinujte metody asanace. Ve stádiu vývoje larvy a kukly můžete zvolit ruční odkorňování pomocí kůrového škrabáku. V případě, že se jedná o pokročilejší vývojové stádium, je lepší zvolit metodu chemické asanace. Alternativou může být také odkorňování pomocí adaptéru na motorovou pilu.
Tip: Pokud si nevíte rady, jakou metodu asanace dřeva zvolit, obraťte se na kůrovcovou linku.
5. Odstraňujte kůrovce i na skládce
Také skládky dřeva jsou velmi rizikovým místem pro potenciální šíření kůrovce. Proto je důležité asanovat také je. Můžete použít insekticidní sítě. Výhodou je, že je můžete používat opakovaně. Nejdříve ale proveďte postřik skládky a až poté dřevo zakryjte netkanou textilií.
Tip: Metody asanace kůrovcového dříví a ochrana skládek
6. Odkliďte napadené dříví z lesa
Odvoz neošetřeného kůrovcového dřeva mimo les je přísně zakázáno! Důvodem je to, aby nedocházelo k dalšímu šíření a rozmnožování do míst, kde zatím není. Pokud je dříví aktivně napadeno, tzn. že obsahuje živé lýkožrouty, musí být asanováno, a to i v případě, že je skladováno mimo les, což většinou bývá palivové dříví.
7. Odchytávejte kůrovce na počátku rojení
V počáteční fázi rojení kůrovce lze jeho množství snížit pomocí otrávených lapáků. V případě, že můžete odbyt nebo asanaci zajistit přímo v lese, můžete použít také neotrávené lapáky. K odchytu lze použít též insekticidní sítě. Aby insekticidní síť fungovala co nejlépe, musíte odstranit napadené dříví ještě před rojením kůrovce.
8. Chraňte živé stromy
Vzhledem ke kalamitnímu stavu, který je momentálně rozšířen po celé střední Evropě, ale také vzhledem k nedostatku pracovní síly a technologií, není dle odborníků efektivní soustředit se jen na těžbu sterilních kůrovcových stromů. Těžbu stromů bez kůry lze odložit až do roku 2022. Pokud se rozhodnete nechat suché stromy v lese, můžete požádat obec s rozšířenou působností o vyhlášení zákazu vstupu do něj. Prioritně je lepší řešit těžbu a asanaci stromů v místech, kde se ještě kůrovec vyskytuje a hrozí jeho další vyrojení. Ověřte proto vždy, zda se v kůře lýkožrout opravdu nachází. Nezapomeňte kontrolovat také stromy v oblasti, kde je evidentní výskyt kůrovce na okolních stromech. Pokud takové najdete, vytěžte je a asanujte.
9. Hlídejte si teploty
Kůrovec miluje teplo. Rojí se v období od dubna do září při teplotách nad 20 °C. V případě, že je teplota nižší, rojení se neuskuteční, případně se přeruší nebo zpomalí. To vše může podpořit ještě déšť. Když rojení probíhá při teplotách lehce nad 20 °C, kůrovec se usídlí spíše na slunných místech, nejčastěji na jihu, jihovýchodě a jihozápadě. Pokud však teplota stoupne nad 30 °C, jsou taková místa i pro kůrovce nesnesitelná, a tak se přemístí do míst, kde je chladněji, tzn. uvnitř porostů a spíše na severní straně. Teplota vzduchu má význam také na délku vývoje nové populace kůrovců. V klasickém jarním počasí a teplotách se první populace vyvíjí během pouhých 10 dnů, nicméně při teplotách okolo 30 °C se vývoj urychlí klidně i na 5 dnů. Doporučujeme proto, abyste na nic nečekali a nalezené kůrovcové dřevo zpracovávali průběžně.
10. Vyhledejte odbornou pomoc
Protože je boj proti kůrovci velmi komplikovaný a zdlouhavý, doporučujeme vám se v případě nálezu, co nejdříve obrátit na odborníky.