Tento článek detailně popisuje krysu obecnou (Rattus rattus) a potkana obecného (Rattus norvegicus), jejich charakteristické rysy a základní vlastnosti, čím se živí, jak se rozmnožují nebo kde je jejich útočiště. V závěru se pak dozvíte, jaké jsou rozdíly mezi krysou a potkanem v podání informační grafiky.
Krysa obecná (Rattus rattus)
Krysa obecná (Rattus rattus) je hlodavec z čeledi myšovití a rodu Rattus, stejně jako potkan obecný (Rattus norvegicus), za kterého je často zaměňována. Krysa obecná je ve světě známá pod dalšími názvy, nejčastěji jako krysa černá, krysa domácí, krysa lodní nebo krysa střešní. Vyskytuje se na všech kontinentech země.
„Krysa je z rodu Rattus, stejně jako potkan.“
Ačkoli se předpokládá, že tento druh pochází z Indie a možná i dalších indomalajských zemí, byl lidmi zavlečen také do zámoří na všechny kontinenty. Nejčastěji se vyskytuje v pobřežních oblastech, protože jde o hlodavce, kterému se daří v místech obývaných lidmi, ale často i na velkých lodích. Z tohoto důvodu se jim často říká lodní krysy.
Potkan obecný je blízce příbuzný kryse obecné, avšak je odolnější a úspěšnější v chladnějším klimatu. Některá data ukazují, že krysa obecná nebyla schopna přizpůsobit se extrémní zimě a nepříznivých klimatických podmínkách. Obecně se vyskytuje v jakékoli oblasti, která může podpořit její převážně vegetariánskou stravu. Protože je krysa obecná hbitý lezec, často žije na vysoce položených místech, jako jsou nejvyšší patra budov v obydlených oblastech nebo stromy v zalesněných oblastech. I když se vyskytuje u vody, málokdy plave a na rozdíl od svých blízkých příbuzných jen velmi zřídka má domov v kanalizaci nebo ve vodních oblastech. Ačkoli byl dříve výskyt krysy obecné ve městech a na farmách v mírných oblastech běžný, byla z velké části vytlačena agresivnějším příbuzným – potkanem obecným. Velkou roli sehrálo také stále častější hubení těchto škůdců člověkem.
Krysa obecná je zařazena do stupně ohrožení podle červeného seznamu IUCN jako málo dotčená, tzn. že existují jen velmi malé nebo žádné obavy jejího vyhynutí. Ve volné přírodě České republiky podle aktuálních informací krysa obecná nežije. U nás ji můžete zahlédnout ojediněle a navíc jen poblíž lidského obydlí. Ve volné evropské přírodě žije pouze ve Středomoří.
Charakteristické rysy
- Krysa má jemnější a lesklejší srst, na zadní straně černou nebo světle hnědou až tmavě šedou barvu a zespodu je vždy světlejší (krémová, tmavě bílá, světle šedá).
- Má dlouhou špičatou hlavu, mláďata mohou mít hlavu více zaoblenou.
- Má velké tenké uši, které při naklonění dosahují do středu oka.
- Délka těla krysy může dosáhnout až 25 cm.
- Ocas krysy je šupinatý, bez srsti a téměř vždy delší než její tělo.
- Váha dospělého samce dosahuje v závislosti na poddruhu asi 250 g, u dospělých samiček 150 g.
Život krysy
- Krysa je podobně jako potkan synantropní, tzn. že žije v těsné blízkosti člověka, respektive lidských obydlí.
- Je to především noční tvor, ale celkem často ji lze spatřit také ve dne. Nejaktivnější je za soumraku.
- Je všežravec, ale dává přednost vegetariánské stravě, hlavně ovoci, zelenině a zemědělským plodinám obecně.
- Přirozeným predátorem krysy je např. kočka, sova, lasička nebo liška.
- Krysy se rozmnožují po celý rok. V zimním období v chladných krajinách vč. České republiky převážná část mláďat vlivem nízkých teplot hyne. Samice vrhá obvykle 6 – 8 mláďat, existují však případy s 16 mláďaty. V březí je 21 – 23 dní a obvykle má za celý život 4 – 5 vrhů.
- Dožívají se pouze dvou až dvou a půl let života.
- Krysy obecné žijí ve smečkách o 20 – 90 kusech. Nemají mezi sebou hierarchické uspořádání a ani v párech nejsou příliš soudržné.
- Vyhledávají suchá místa, proto na ně můžete narazit spíš ve vyšších patrech budov, na půdách, sýpkách, mlýnech, skladech ovoce, kravínech a drůbežárnách, kůlnách a obytných domech.
- Krysa je perfektní lezec. Dokáže výborně šplhat po lanech a pohybovat se po potrubí nebo dokonce kabelech.
Potřebujete se zbavit hlodavců? Budete potřebovat deratizátora a službu deratizace.
Potkan obecný (Rattus norvegicus)
„Potkan je krysa. Jsou ze stejného rodu Rattus.“
Z hlediska globální ohroženosti podle červeného seznamu IUCN je potkan obecný zařazen do kategorie s označením LC (Least Concern), tedy málo dotčený, což znamená, že jsou jen malé nebo žádné obavy z jeho vyhynutí.
Charakteristické rysy
- Potkan má hrubou srst, která je na zadní straně obvykle tmavě šedá nebo hnědá a na straně spodní pak světle šedá nebo hnědá.
- Délka těla potkana může dorůst až do 27 cm.
- Ocas potkana je obvykle stejně dlouhý jako tělo, je bez srsti a může mít růžovou nebo hnědou barvu.
- Váha dospělého samce potkana může mít až 500 g, samice až 350 g. Někteří jedinci v zajetí však mohou dosáhnout až 900 g.
Život potkana
- Potkan obecný je obvykle noční tvor. Je to dobrý plavec, ale na rozdíl od příbuzné krysy obecné (Rattus rattus) je špatný lezec. Potkani umí dobře hrabat a často si vyhrabávají rozsáhlé systémy nor.
- Potkani umí produkovat ultrazvukové vokalizace. Během interakcí s potkany, ale i jinými zvířaty, mohou vydávat krátké a vysokofrekvenční zvuky, které se podobají „cvrlikání“. Pro lidské ucho jsou však tyto zvuky nezachytitelné. Když jsou v nouzi, můžete slyšet jen jejich volání o pomoc připomínajících „prskání“.
- Potkani jsou všežravci. To znamená, že se živí jak rostlinami, tak zvířaty. Jako predátoři jsou ale velmi oportunističtí.
- Rozmnožování potkanů probíhá po celý rok, pokud jsou vhodné podmínky. Samice může vyprodukovat až dvanáct vrhů za rok. Doba březosti je pouze 21 dní a vrhnout může až čtrnáct potomků najednou, i když obvykle je to méně. Populace potkanů proto může růst extrémně rychle.
- Dožívají se asi tří let života. Obvykle však žijí méně než jeden rok.
- Potkan obecný žije ve velkých skupinách, které jsou založená na hierarchii. Buď v norách nebo podpovrchových místech, jako jsou kanalizace a sklepy.
- Když je nedostatek potravy, jako první zemřou jedinci nižšího společenského řádu.
- Pokud je velká část populace vyhubena z určité oblasti, zbývající jedinci zvýší svou reprodukční rychlost a rychle obnoví starou úroveň populace. Proto je důležité mít dobře promyšlený plán eradikace (žádní přeživší) a prevence, která nedovolí rekolonizaci z jiných zdrojů.
Jak se z krysy stal potkan?
Pojem “potkan” vychází z latinského “Ponticus” (pontský). Pontus bylo podle všeho území nacházející se na jižním pobřeží Černého moře, ze kterého se údajně tento druh hlodavce dostal na lodi nejdříve do severní Itálie a poté do celé Evropy. Řekové používali slova “pondikós” a “pondíki” (pontský, černomořský tvor). Maďarové později používali “patkány”, slovinci zase “podgána” až slovo prošlo přes slovenštinu do české podoby “potkan”. Historicky byl v Čechách potkan označován jako “myš německá” či “němkyně”.
Laboratorní potkan
Laboratorní potkan byl prvním savcem domestikovaným pro výzkumné účely. Pochází z divokých norských krys (Rattus norvegicus), které navzdory svému jménu pravděpodobně pocházejí z Asie. Tito hlodavci jsou výjimečně přizpůsobiví a v současnosti obývají téměř všechny kontinenty a místa na zemi. Laboratorní potkan v zajetí je velmi prospěšný a jeho domestikace vytvořila celou řadu kmenů, které se používají pro různé účely, včetně lékařských testů a behaviorálních studií.
Laboratorní potkan byl poprvé domestikován z divoké norské krysy před více než 170 lety. Dnes vděčí za svou popularitu jako modelový organismus především své široké dostupnosti, nízkým nákladům na chov, krátkému reprodukčnímu cyklu a schopnosti být prospěšný. Pro laboratorní účely se začal používat až v 50. letech 20. století. Byla vyšlechtěna inteligentní a domestikovaná bílá varieta “Rattus norvergicus var. alba”, která méně trpí přenosem nemocí a dá se ochočit. V 80. letech se tak stal potkan albín oblíbeným domácím mazlíčkem. Navzdory své špatné pověsti ve volné přírodě je laboratorní potkan široce používán v oborech, jako je neurověda, fyziologie a toxikologie.
Rozdíl mezi krysou a potkanem
